Směnky – lze se jim bránit?

Co je to směnka a jaká jsou její specifika praxi?

Směnka je zásadně cenným papírem na řad, kterým se povinný ze směnky zavazuje uhradit oprávněnému peněžní částku v konkrétní čas. Klíčovou výhodou směnky je, že pro uplatnění práva do ní vtěleného postačuje její pouhé předložení, a oprávněný tedy není povinen prokazovat jakýkoli nárok (např. kupní smlouvu apod.). Postačí pouze to, že směnka bude splňovat veškeré formální náležitosti. Pokud oprávněný ze směnky podá u příslušného soudu návrh na směnečný platební rozkaz, postačí, že o pravosti této směnky není důvod pochybovat a příslušný soud tento směnečný rozkaz vydá.

Obrana proti směnce

Výše jsme (jakkoli velmi stručně) popsali základní funkci směnky. I v případě vydání směnečného rozkazu má ale povinný možnosti obrany. Její rozsah se bude lišit vždy dle situace, ve které se povinný nachází.

Uveďme si příklad směnky, která slouží k zajištění kupní ceny. Smluvní strany si v tomto případě za účelem posílení jistoty prodávajícího ohledně uhrazení kupní ceny připravily směnku, kterou se kupující zavazuje na výzvu (na viděnou) uhradit prodávajícímu kupní cenu za předmět koupě (např. vozidlo).

Po uhrazení kupní ceny ovšem prodávající tuto směnku předloží a dožaduje se uhrazení částky z ní vyplývající, a to navzdory tomu, že předmětnou částku kupující již dříve uhradil. Kupující, s ohledem na fakt, že kupní cenu již uhradil, odmítne na výzvu oprávněného splnit závazek vyplývající ze směnky podruhé. V návaznosti na to se prodávající obrátí na soud s návrhem na vydání směnečného rozkazu, kterému soud, jelikož směnka splňuje veškeré formální náležitosti, vyhoví a vydá směnečný rozkaz.

Jak se ale proti směnečnému rozkazu bránit? Proti směnečnému rozkazu je povinný oprávněn podat do 15 dnů od doručení námitky. V případě, že tyto námitky soud neodmítne, nařídí námitkové řízení, v jehož rámci soud rozhodne, zda směnečný rozkaz ponechává v platnosti, popř. ho zruší.

Námitky a jejich limity

V tomto bodě se dostáváme k podstatě směnky jakožto cenného papíru na řad jako takového. V případě, že návrh na směnečný rozkaz podává první oprávněný, jsou zásadně přípustné též tzv. kauzální (věcné) námitky, tj. námitky, jejichž podstata spočívá v okolnostech této směnky. Pokud tedy byla směnka vydána za účelem zajištění kupní ceny, která byla již uhrazena, může být tato námitka pro soud relevantní a může ve svém důsledku znamenat zrušení směnečného rozkazu.

Obdobné námitky má povinný ovšem zásadně pouze proti prvnímu oprávněnému. Pokud by tuto směnku předkládala jiná osoba, na níž původní oprávněný tuto směnku po jejím vystavení převedl, tyto námitky není možné proti této osobě úspěšně uplatnit.

Jako každé pravidlo má ovšem i toto své výjimky. V tomto případě se jedná o absenci dobré víry nabyvatele, tj. že nový oprávněný věděl, že závazek, který byl směnkou zajišťován, byl již vypořádán, a navzdory tomu na škodu povinný nabyl směnku, kterou následně předložil. Druhým případem, kdy je možné uplatnit námitky proti jiné osobě než prvnímu oprávněnému, je, že je povinný v postavení spotřebitele. V takovém případě je možné, aby povinný uplatnil námitky bez ohledu na to, která konkrétní soba je v pozici oprávněného.

Závěrem

Pokud budete mít zájem o právní pomoc v souvislosti se směnkou, jejím uplatněním nebo obranou proti ní, neváhejte se na nás obrátit. Pokud se chcete dozvědět více, sledujte náš web, náš Facebook, Instagram či LinkedIn.

Pokud se některá ze změn týká i vašeho podnikání, zeptejte se nás, rádi Vám poradíme v konkrétní věci nebo poskytneme účetní a daňové služby prostřednictvím daňově poradenské kanceláře Kropáček CONSULTING.